Jako malá jsem stále nevěděla, na jakou půjdu střední školu. Byla jsem v osmé třídě a stále jsem ještě neviděla, co budu v budoucnu dělat. Víte, dříve mě hodně zajímala zvířata, o které jsem se chtěla starat. Takže ze začátku byla první moje volba veterinářka. Jenomže mým rodičům se to vůbec nelíbilo, nechtěli, abych byla veterinářka a důvod neznám doteď. Co je na veterině špatného? Vůbec nevím, proč jsem na ně dala, protože dneska http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rada-obchodnich-retezcu-od-dneska-zvysuje-mzdy/1502865 toho lituji, že jsem třeba nešla na tu veterinární kliniku.
A možná by mě to bavilo. Nyní mám ekonomickou školu a musím říct, že je to opravdu nudné. A je to taková práce, kterou dělá každý druhý a je to celé nezáživné a spíše mi ta práce přijde taková nudná a hlavně povinná. Chodím do té práce jen abych měla peníze. Kdybych třeba byla veterinářka, tak by mě to bavilo víc, protože se zvířaty je to mnohdy lehký a zábavnější než s lidmi. Nakonec jsem tedy ale zůstala ve skladu, kde přepravuji zdravotnický materiál. Přeprava zdravotnického materiálu je opravdu velmi důležitá, protože na tom taky někdy závisí lidské zdraví.
Převážím obvazy a další náplasti anebo podobné materiály. Přeprava zdravotnického materiálu se provádí velmi brzy ráno, aby všechno bylo v čas na správném místě. Taky přeprava zdravotnického materiálu probíhá tak, že mám taky svého závozníka, takže nikdy nejezdím sama. A to se mi líbí. Tato práce mě docela baví, protože každý den je opravdu jiný a opravdu se tam nikdy nenudím. Mám také skvělého parťáka, který mi pomáhá při nakládání a taky vykládání zdravotnického materiálu. Připravuji zdravotnický materiál už šest let a musím říct, že je to skvělá práce, protože potkávám mnoho nových lidí a jsem za to ráda. Protože příjemných lidí kolem sebe není nikdy dost. Ale i když mě tato práce baví, stále lituji toho, že nejsem veterinářka.